V rámci Měsíce školních zahrad, které připravili Nadace Proměny Karla Komárka a Učíme se venku jsme si vyzkoušeli několik aktivit souvisejících se stromy.
Sedmáci vyzkoušeli modelovat krajinu lesa podle výškových stupňů a dozvěděli se tak, proč se smrky přirozeně nevyskytují do nadmořské výšky 700 m n. m. a nebo kde se přirozeně vyskytují buky. Poté ve skupinkách modelovali mikrokrajinky – monokulturu, suťový les, horský les, remízek, solitérní stromy a park. Poté se vydali nahoru do lesa a kontrolovali stav zasazených stromků. Stromky vypadají zatím dobře a ani nejsou zatím příliš zarostlé. Poslední aktivitou bylo porovnání listů stromů v kopci s pupeny, které pozorovali v listopadu. Kromě lípy nalezli všechny.
Žáci osmé třídy počítali, kolik oxidu uhličitého se uvolní spálením jednoho vzrostlého stromu. Museli nejprve změřit výšku stromu a jeho obvod a poté počítali pomocí dřevařských tabulek. Vybrali si javor o výšce 23 metrů a průměru 51 cm. Výpočtem zjistili, že je v něm uloženo 440 kg uhlíku, ze kterého vznikne 1630 kg oxidu uhličitého.
Další aktivitu, kterou si vyzkoušeli, bylo mikroklima v okolí stromu. Žáci si vybrali tři stanoviště – na slunci, pod altánem a pod stromem. Nejdříve na každém stanovišti strávili 3 minuty a zapisovali si, jak se cítí. Poté vzali 3 hadříky, které zvážili a na daná stanoviště zavěsili. Na stanovištích změřili teplotu a hadříky po 20 minutách zvážili. Mysleli si, že největší odpar bude na sluníčku, protože tam byla i největší teplota. Jejich odhad se však nepotvrdil. Největší odpar byl pod altánem. Vyvodili, že kolem altánu nejvíce foukal vítr.
V mezičase si část žáků vytvořila modely stromů a částí těla z přírodnin a část si vyzkoušela malovat hlínou a rostlinami.
Šesťáci si vyzkoušeli také malování přírodninami a vytvořili si své pohádkové stromové bytosti.
Zapojili jsme se svými příspěvky do soutěže a v kategorii Základní školy – II. stupeň jsme vyhráli a obdržíme výukové pomůcky do školy.
